Přeskočit navigaci Úvodní stránka O projektu Redakční rada Kontakt Informace pro média Napsali o nás RSS
 
Přeskočit navigaci
 

Zajímavé kazuistiky

Žena (60 let) se zánětlivým postižením orbity po jednorázovém podání kyseliny zolendronové

Žena (60 let) se zánětlivým postižením orbity po jednorázovém podání kyseliny zolendronové Žena ve věku 60 let navštívila lékaře pro třídenní anamnézu bolestivého periorbitálního otoku, chemózy a hyperémie pravého oka. Jeden den před manifestací těchto příznaků dostala jednorázově dávku 5 mg kyseliny zolendronové k terapii postmenopauzální osteoporózy. Z hlediska anamnézy v minulosti prodělala ataku autoimunitní tyroidity, přičemž nadále byla eutyroidní, a před 3 lety jí byl diagnostikován karcinom prsu řešený chirurgicky s předcházejícím užíváním antiestrogenní léčby.

Pacientce byly předepsány lokální kortikosteroidy, ale stav se navzdory této terapii zhoršil. Hertelovým exoftalmometrem byla zjištěna protruze očí s výsledkem 20 mm na pravém a 16 mm na levém oku. Orbitální CT scan prokázal proptózu pravého oka a edém očního víčka. Protilátky proti TSH receptoru byly negativní.

Byla stanovena diagnóza zánětlivého postižení orbity a pacientka byla léčena perorálními kortikoidy (prednison v dávce 80 mg denně), a to s postupným vysazováním po dobu 6 týdnů. Příznaky včetně otoku po zahájení léčby rychle ustoupily a již po 12 dnech nebyly zastiženy ani otok, ani chemóza. Exoftalmometrie pravého oka ustoupila z původních 20 mm na 17 mm, tedy k normě. Pacientka je nyní trvale bez obtíží, přičemž ani po přerušení léčby nedošlo k remisi.

Ačkoliv je s užíváním bisfosfonátů častěji spojen zánět oka, zdá se, že procento případů orbitálních zánětů u této lékové skupiny narůstá. Mechanismus tohoto zánětu je spojený s uvolněním reaktantů akutní fáze a cytokinů včetně interleukinu-1 a interleukinu-6. Tytéž molekuly jsou zahrnuty v zánětlivém procesu při endokrinní orbitopatii.

V terénu předchozí epizody autoimunní tyroidity je zajímavou otázkou, zda by uvolnění cytokinů při léčbě bisfosfonáty mohlo hrát roli spouštěče zánětlivé odpovědi orbitálních tkání. Lékaři by tedy měli pamatovat na možné komplikace podání kyseliny zolendronové a pozornost by měla být věnována zejména pacientům s anamnézou autoimunitní choroby.

(pes)

Zdroj: F. Procianoy, Osteoporosis Int 2009; doi:10.1007/s00198-009-1048-1


archiv

Osteoporosis Clinical Updates

 

Vztah mezi sérovou hladinou vitaminu D a kostní minerální denzitou Vztah mezi sérovou hladinou vitaminu D a kostní minerální denzitou

Studie u zdravých mužů a žen ukázala, že hypovitaminóza D je faktorem spoluurčujícím maximum kostní hmoty (PBM) dosažené během života i rizikovým faktorem pro vznik osteoporózy u mužů i žen po 50. roce věku.

Podávání vitaminu D při léčbě osteoporózy spolu s kalciem a léky ovlivňujícími metabolismus kostí je zavedenou praxí. Není ale zcela prozkoumán účinek vitaminu D na kostní minerální denzitu (BMD) v průběhu života.

V Saúdské Arábii proběhla v roce 2008 průřezová studie, která hodnotila vztah mezi sérovou hladinou 25-hydroxycholekalciferolu (kalcidiolu) a BMD u 400 zdravých mužů a žen z věkové skupiny s PBM a z věkové skupiny od 50 let. Byla stanovena hladina kalcidiolu a pomocí duální rentgenové absorpciometrie byla určena BMD v proximálním femuru a bederní páteři. Pacienti byli rozděleni podle věku, pohlaví a hladiny kalcidiolu.

Spustit