Zajímavé kazuistiky
Žena (35 let) s laktací indukovanou osteoporózou a poporodními depresemi
Poporodní deprese postihují jednu z osmi žen, a to v různém časovém horizontu během prvního roku po porodu. Prezentují se četnými somatickými příznaky, typicky únavou, bolestí v zádech a muskuloskeletálními obtížemi. Klinickým obrazem vázaným k muskuloskeletálním obtížím je také osteoporóza spojená s těhotenstvím a laktací. Tento typ osteoporózy je poměrně vzácný, etiologie není známá a obvykle vede k bolestem zad, kyčlí a kolen, vertebrálním zlomeninám a ztrátě tělesné výšky. V následujícím textu je prezentována kazuistika mladé ženy, u které byla zjištěna koincidence obou zmíněných diagnóz.
Jednalo se o ženu ve věku 35 let, primiparu, kterou gynekolog 4 týdny po porodu odeslal k podrobnějšímu vyšetření pro projevy deprese a nezájem o dítě. Pacientka si stěžovala na únavu a ztrátu energie, udávala, že se cítí nemocná a neschopná postarat se řádně o dítě. Neustále plakala, neměla chuť k jídlu a nespala ani ve chvílích, kdy spalo její dítě. Dle jejího sdělení se první depresivní symptomy objevily již několik dní po porodu zdravé holčičky.
Zpočátku se jednalo o vágní bolesti zad a kolem pasu, ovšem po 4 týdnech se charakter bolesti změnil – jednalo se o bolesti intenzivní, lokalizované v dolní části zad. Kromě toho začala uvažovat o sebevraždě a její depresivní nálada se zhoršovala spolu se zhoršováním bolesti.
Při vyšetření byla žena smutná, odpovídala neochotně. Popřela předcházející psychiatrickou anamnézu kromě dysmenorey a premenstručního syndromu s afektivní labilitou, napětím v prsou, nespavostí, bolestí kolen a únavou. Z rodiny byla její teta ze strany matky před rokem hospitalizována s diagnózou bipolární poruchy a od té doby užívá lithium. Těhotenství i postnatální období pacientky byly nekomplikované, nedošlo k významnějšímu váhovému přírůstku, ani během gravidity nadměrně necvičila. Plně kojila. Neužívala steroidy, nekouřila, nepila alkohol.
Podle škály EPDS (Edinburgh Postnatal Depression Scale) dosáhla 18 bodů. Na škále od 0 do 10 udávala intenzitu bolesti na bodě 9. Vyšetření štítné žlázy bylo v normě. Pro trvající bolesti byla vyšetřena rentgenologicky a byly zjištěny vertebrální kompresivní fraktury obratle L3. Denzitometrie (DXA) odhalila nízkou denzitu kostního minerálu v oblasti bederní páteře (L1 T-skóre: 2,0 SD; L2 T-skóre: 2,9 SD; L3 T-skóre: 2,7 SD; L4 T-skóre: 4,1 SD). Průměrné celkové T-skóre proximálního femuru bylo normální.
Nebyla zastižena malignita ani infekce, vyloučena byla osteomalacie. Dále byly vyloučeny ostatní sekundární příčiny osteoporózy, laboratorní údaje včetně analýzy kolagenu a kalciového metabolismu byly v normě. Byla stanovena diagnóza osteoporózy vázané ke graviditě a laktaci a potvrzena typickým MRI obrazem (mnohočetné dorzolumbální netraumatické vertebrální fraktury).
Pacientka přerušila laktaci a zahájila terapii kalciem (1 000 mg denně), vitamínem D (0,5 mg denně), kalcitoninem (200 IU/ml denně) a alendronátem (70 mg týdně). K fixaci byl doporučen korzet. Bolesti postupně ke konci druhého týdne vymizely. Kromě toho byla zahájena léčba deprese venlafaxinem.
(pes)
Zdroj: Psychosomatics 2009, 50: 155–158.