Přeskočit navigaci Úvodní stránka O projektu Redakční rada Kontakt Informace pro média Napsali o nás RSS
 
Přeskočit navigaci
 

Zajímavé kazuistiky

Muž (47 let) s recidivujícími bolestmi kolene

Muž (47 let) s recidivujícími bolestmi kolene Muž ve věku 47 let navštívil lékaře pro asi měsíc trvající bolesti levého kolene. Negoval předcházející trauma, kouření cigaret, užívání drog či alkoholu. Rozsah pohybu v kloubu byl bez omezení, bolest byla nicméně progresivní a chůze antalgická. Při fyzikálním vyšetření byla zjištěna citlivost nad femorálním úponem vnitřního kolaterálního vazu. Zkřížené vazy byly intaktní.

Krevní odběry včetně sedimentace erytrocytů, jaterních testů a kostního profilu byly normální. Negativní bylo rovněž vyšetření revmatoidního faktoru a HLAB27. Vstupní rentgenové snímky byly bez patologie. Po několika dnech došlo u pacienta k rozvoji těžkých bolestí a omezení flexe kolenního kloubu (0–100°). Doplněno bylo CT, které odhalilo známky osteopenie s minimálním zvětšením stínu měkkých tkání nad vnitřním kondylem femuru. Z dalších vyšetření pacient podstoupil měření kostní denzity, která byla (měřeno v Hounsfieldových jednotkách) +39,7 v místě levého vnitřního kondylu femuru a +138,3 na pravém kolenním kloubu. Magnetická rezonance ukázala sníženou intenzitu signálu v T1 vážených obrazech a naopak zvýšenou intenzitu signálu v T2 vážených obrazech (odpovídající edému kostní dřeně).

Po provedení zmíněných vyšetření byla zahájena léčba alendronátem v dávce 70 mg jednou týdně a diclofenacem sodným v dávce 100 mg jednou denně a pacient měl klidový režim bez zátěže levého kolene. Ke zlepšení došlo po osmi týdnech a po třech měsících se vrátil k plnému zatěžování končetiny.

Po ústupu obtíží byl vysazen i perorální alendronát. Po tříměsíčním asymptomatickém období však došlo k opětovnému rozvoji bolestí levého kolene. Rentgenové snímky byly opět normální a až kontrolní MRI odhalila změny typické pro tranzientní osteoporózu v místě zevního kondylu femuru, přičemž nález na vnitřním kondylu byl prakticky normální. Byla tedy stanovena diagnóza migratorní tranzientní osteoporózy a pacient byl znovu zaléčen symptomaticky – tedy kromě doporučeného klidového režimu perorálním alendronátem po dobu 6 měsíců. Po těchto šesti měsících byl stav pacienta normalizován, neměl žádné bolesti a byla plně obnovena fyzická zátěž. Během následujícího roku již k žádné další recidivě obtíží nedošlo.

(pes)

Zdroj: Suresh S. Migrating bone marrow edema syndrome: a cause of recurring knee pain. Acta Orthop Traumatol Turc 2010; 44 (4): 340–343; doi: 10.3944/AOTT.2010.2364


archiv

Osteoporosis Clinical Updates

 

Diagnostika a léčba osteoporózy u osob vyššího věku v Austrálii Diagnostika a léčba osteoporózy u osob vyššího věku v Austrálii

V časopise Australian Family Physician vyšel v březnu 2012 velmi praktický článek o epidemiologii, diagnostice a léčbě osteoporózy u starších pacientů. Obsah článku může být přínosem i pro české praktické lékaře, kteří se s rizikovými pacienty ve své praxi běžně setkávají.

Ve studii Geelong Osteoporosis study u osob nad 80 let byla osteoporóza (T-skóre –2,5 a nižší) zjištěna u 51 % žen a 19 % mužů. Populační studie provedená v Sydney uvádí, že kritéria pro farmakologickou léčbu osteoporózy splňuje 25 % mužů nad 70 let, z nichž 90 % neví, že má osteoporózu. Doživotní riziko vzniku osteoporotické zlomeniny u osob nad 60 let je asi 56 % u žen a 29 % u mužů. Výskyt nízkoenergetické zlomeniny zvyšuje podle Dubbo Osteoporosis Epidemiology Study riziko další zlomeniny v následujících 10 letech a je spojen se zvýšenou mortalitou. Farmakoterapii u osteoporózy užívá v Austrálii méně než 30 % žen se zlomeninou po menopauze a pouze 10 % mužů s osteoporózou.

Spustit