Zajímavé kazuistiky
Muž (31 let) s bilaterální stresovou zlomeninou tibie při idiopatické osteoporóze
Muž ve věku 31 let, branec, navštívil ortopedickou kliniku pro bolesti obou holení spojené s intermitentním kulháním. Jeho obtíže trvaly asi jeden měsíc a zhoršovaly se při déletrvající aktivitě, chůzi na delší vzdálenost a při běhu. Negoval trauma a jeho farmakologická anamnéza byla bezvýznamná. Před nástupem do armády měl sedavé zaměstnání, nicméně předcházející tři týdny trénoval na fyzické testy do armády, což zahrnovalo běh na 2-3 míle třikrát týdně.
Fyzikální vyšetření na klinice ukázalo citlivost obou tibií proximálně. V obou kolenních kloubech bylo dosaženo plného rozsahu pohybu a neurovaskulární nález na obou dolních končetinách byl normální. Byly provedeny rentgenové snímky obou kolen, které prokázaly lineární sklerózu proximální tibie. Na podkladě těchto vyšetření byla stanovena předběžná diagnóza bilaterální stresové zlomeniny tibie a byla zahájena konzervativní léčba s mechanickou podporou kolen, acetaminofenem a klidovým režimem.
Z dalších vyšetření bylo doplněno radionuklidové vyšetření, MRI a krevní odběr. Zobrazovací vyšetření potvrdila přítomnost stresových zlomenin a krevní testy byly v mezích normy, a to včetně krevního obrazu, sedimentace, CRP, albuminu, ALP, GMT, bilirubinu, urey, kreatininu, kyseliny močové, kalcia, fosforu, celkové bílkoviny a glykemie. Pomocí DXA (duální rentgenové absorpciometrie) byla změřena BMD (denzita kosti), přičemž T-skóre bylo 2,5 a -2,8 v bederní oblasti L2-L4 a v oblasti krčku femuru. Poté byly vyloučeny ostatní rizikové faktory osteoporózy jako hypogonadismus, hypertyroidismus, alkoholismus, kouření cigaret či léčba kortikoidy. V normě byly také hladiny vitaminu D, parathormonu a vyšetření 24hodinového sběru moči. Jako definitivní diagnóza byla stanovena idiopatická osteoporóza.
Pacient následně zahájil léčbu alendronátem a kalciem. Po osmi týdnech od první návštěvy pak byl již bez bolestí a po šesti měsících sledování nejen že neměl žádné obtíže, ale BMD byla normální a muž se znovu vrátil k plné fyzické zátěži a tělesné aktivitě.
Etiologii stresové fraktury obecně vysvětlují hned dvě teorie: svalová únava a přímá svalová činnost. Svalová únava snižuje schopnost tlumit nárazy a zvyšuje tak místní stres a naproti tomu svalová kontrakce znamená pro kost opakovanou námahu. Stresové fraktury jsou typické právě u branců nebo u atletů, u kterých vznikají vlivem působení déletrvající submaximální zátěže na kost. Pak mluvíme o takzvané únavové zlomenině. Druhou variantou je vznik stresové zlomeniny na již dříve oslabené kosti například po artroplastice nebo rekonstrukci zkříženého vazu.
(pes)
Zdroj: Ozyurek Selahattin, et al. Bilateral tibial stress fractures in a young man associated with idiopathic osteoporosis. From the Osteoporosis World. FindArticles.com. 08 Sep, 2011. findarticles.com