Osteo novinky
Spojitost srdečního selhání a rizika vzniku zlomenin
Jak uvádí zpráva z výročního zasedání American Society for Bone and Mineral Research (ASBMR), srdeční selhání zvyšuje téměř o 30 % riziko vzniku velkých osteoporotických fraktur. Kanadští vědci, kteří již v minulosti poukazovali na nezávislou spojitost mezi srdečním selháním a frakturami, nyní navíc hodnotili u svých pacientů údaje týkající se kostní minerální denzity (BMD). V Manitobě v Kanadě provedli populační studii čítající celkem 45 509 dospělých pacientů, u kterých byla v letech 1998 až 2007 vstupně vyšetřena BMD. Účastníci studie pak byli sledováni až do roku 2009.
Z celkového počtu bylo u 1 841 účastníků (4 %) diagnostikováno srdeční selhání. V celé kohortě došlo v průběhu 5 let ke 2 703 zlomeninám. Až 10 % osob se srdečním selháním utrpělo velkou frakturu ve srovnání s 5 % pacientů bez srdečního selhání (HR 1,64, 95% CI 1,45–1,86). U pacientů se srdečním selháním byl také pozorován vyšší výskyt rizikových faktorů, typicky spojených se zlomeninami. Tito pacienti byli starší než ti bez srdečního selhání (průměrný věk 74 let vs. 66 let; P < 0,001), byli to častěji muži (17 % vs. 7 %), prodělali více předchozích závažných osteoporotických zlomenin (21 % vs. 13 %) a měli nižší hodnotu BMD v oblasti kyčle (T-skóre –1,3 ± 1,3 vs. –0,9 ± 1,2; P < 0,001).
Podle vedoucího studie dr. Majumdara bylo toto zjištění překvapením. Za hlavní alternativní vysvětlení předchozích výsledků považuje sdílené rizikové faktory. Avšak při zohlednění věku, ženského pohlaví, diabetu a dalších faktorů a vzhledem k skutečnosti, že většina léků používaných k léčbě srdečního selhání může ovlivňovat riziko zlomenin (vzhledem ke snížení BMD a predispozici k pádům), pak by adekvátní kontrola těchto faktorů mohla spojitost mezi srdečním selháním a frakturami eliminovat. Nicméně vstupní hodnota BMD byla u pacientů se srdečním selháním přeci jenom nižší.
I po zohlednění společných rizikových faktorů, léčby a BMD zůstávalo riziko fraktur stále zvýšené. Dr. Majumdar se domnívá, že důvodem nerozpoznání rizika vzniku zlomenin a nedostatečné diagnostiky je zřejmě to, že po něm lékaři cíleně nepátrají. Středem zájmu u těchto pacientů totiž bývá srdeční selhání a na něj zaměřená medikace. Přestože až 35 % pacientů užívalo beta-blokátory, žádná spojitost s těmito léky a frakturami nalezena nebyla.
Rozhodujícím odkazem je dle dr. Majumdara fakt, aby srdeční selhání přimělo lékaře pomýšlet na riziko fraktur. Pacienti se srdečním selháním se totiž s velkými frakturami vyrovnávají hůře, a proto by měla být klíčem k úspěchu právě prevence jejich vzniku.
(mik)
Zdroj: American Society for Bone and Mineral Research (ASBMR) 2011 Annual Meeting, San Diego, California, USA. Prezentováno 17. září 2011.
Dostupné na: www.medscape.com