Osteo novinky
Ibandronát nezvyšuje riziko vzniku atriální fibrilace
Celkem tři studie popsaly nárůst incidence atriální fibrilace ve spojitosti s užíváním bisfosfonátů. Studie HORIZON (Zoledronic Acid Once Yearly) PFT (Pivotal Fracture Trial) byla tříletá randomizovaná studie zahrnující celkem 7 765 pacientek s postmenopauzální osteoporózou. Z nich pak bylo 3 889 léčeno kyselinou zolendronovou. Aplikace kyseliny zolendronové jednou ročně byla spojena se signifikantně vyšší incidencí atriální fibrilace (AF), což bylo klasifikováno jako závažný nežádoucí účinek, a to statisticky významně častěji ve srovnání s placebem (50 vs. 20 pacientů, 1,3 % vs. 0,5 %). To vše navzdory podobné celkové incidenci AF klasifikované jako vedlejší účinek u obou skupin (94 vs. 73 pacientů, 2,4 % vs. 1,9 %).
Ve studii HORIZON bylo zaznamenáno 39 úmrtí (1,0 %) z kardiovaskulárních příčin u pacientů léčených kyselinou zolendronovou a 33 úmrtí (0,9 %) u pacientů, kteří dostávali placebo. Úmrtí na mrtvici bylo popsáno u 20 pacientů (0,5 %) léčených kyselinou zolendronovou a u 11 pacientů (0,3 %) léčených placebem.
V populační studii případů a kontrol se 719 pacienty s AF a 966 kontrolními subjekty bylo užívání alendronátu u pacientů s epizodou AF popisováno častěji než u kontrol (6,5 % vs. 4,1 %). Vyšší riziko AF bylo navíc popsáno častěji u těch pacientů, kteří dostali minimálně dva předpisy na alendronát, než u pacientů, kteří bisfosfonáty nikdy nedostávali.
V populační kohortové studii s více než 30 000 pacienty s frakturami bylo zase publikováno, že pacienti užívající perorální bisfosfonáty mají mírně zvýšené riziko AF. Autoři však uzavírají, že riziko klesá u dlouhodobého užívání a může být spojeno s již existující predispozicí pacientů ke kardiovaskulárním příhodám.
Aktuálně je povolená dávka ibandronátu 150 mg měsíčně p. o. a 3 mg čtvrtletně i. v. a obě se ukázaly jako bezpečné a dobře tolerované. Cílem současné studie bylo určit incidenci nežádoucích účinků nebo závažných nežádoucích účinků charakteru AF ve studiích s ibandronátem a zhodnotit, zda zvyšující se dávka či trvání léčby má na incidenci AF vliv.
Analýza zahrnovala 6 830 pacientů léčených ibandronátem a 1 924 kontrol léčených placebem. Incidence AF byla u obou skupin srovnatelná. Nebyl zaznamenán žádný nárůst incidence AF jako nežádoucího nebo závažného nežádoucího účinku se zvyšující se dávkou perorálního či intravenózního ibandronátu. Při zvyšující se délce trvání léčby ibandronátem nebyl nárůst incidence AF rovněž pozorován.
(pes)
Zdroj: International Journal of Clinical Practice, Volume 64, Issue 6 (p821–826).