Přeskočit navigaci Úvodní stránka O projektu Redakční rada Kontakt Informace pro média Napsali o nás RSS
 
Přeskočit navigaci
 

Osteo novinky

Hladina vitamínu D u těhotných determinuje kostní parametry u novorozenců

Hladina vitamínu D u těhotných determinuje kostní parametry u novorozenců Díky účinné suplementaci vitamínu D u dětí ve věku od 2 týdnů do 3 let je v současnosti symptomatická dětská rachitis ve Finsku vzácná. Na druhou stranu asymptomatická insuficience vitamínu D je poměrně běžná ve všech věkových skupinách, a to od adolescentních dívek k mladým dospělým ve fertilním věku.

Již dřívější studie prokázaly, že hladiny vitamínu D u těhotných (definované sérovými koncentracemi 25-hydroxyvitamínu D – 25-OHD) jsou totožné s koncentrací vitamínu D v pupečníkové krvi. A deficit vitamínu D ve fetálním období pak může mít trvalé následky na fyziologii a metabolismus organismu. Kromě účinků na kosti může deficit vitamínu D v brzkém věku například zvyšovat riziko vzniku diabetu I. typu, astmatu a rinitidy. A navíc je deficit vitamínu D v těhotenství spojen i se vznikem preeklampsie a gestačního diabetu.

Hladina vitamínu D u žen během těhotenství může naprogramovat vývoj skeletu a stavbu těla jejich potomků, a to ovlivněním vzájemných interakcí mezi osteoblasty a adipocyty. Nízká mateřská hladina 25-OHD v séru je spojována s kratším trváním gestace a ve svém důsledku se sníženým růstem dlouhých kostí u novorozenců.

U matek s deficiencí vitamínu D bývá elevovaná hladina PTH, pravděpodobně v důsledku zvýšených minerálních nároků větších dětí. Děti matek s nízkými hladinami vitamínu D v pozdních fázích gravidity pak mívají snížený celotělový kostní minerální obsah (BMC) a plošnou kostní minerální denzitu (BMD). Vitamín D má tedy na „naprogramování“ skeletu podstatný vliv. Kromě toho porodní hmotnost a růst během prvního roku života mohou přispívat k fragilitě kostí v pozdějším věku.

Na toto téma vznikla ve finské populaci longitudinální studie u 125 těhotných žen. Jejich průměrná hladina 25-OHD byla 41 nmol/l, 45,1 nmol/l a 50,7 nmol/l během 1. trimestru, po porodu a v pupečníkové krvi. Ačkoliv průměrný celkový příjem vitamínu D u matek odpovídal severským doporučením, přesto bylo 71 % žen a také 15 % novorozenců s deficitem vitamínu D. Výsledky rovněž napovídají, že hladiny vitamínu D u matek ovlivňují přírůstky kostního minerálu během intrauterinního vývoje a ovlivňují také rozměry kostí.

(pes)

Zdroj: H. T. Viljakainen, J Clin Endocrinol Metab, April 2010, 95 (4)


archiv

Osteoporosis Clinical Updates

 

Vztah mezi sérovou hladinou vitaminu D a kostní minerální denzitou Vztah mezi sérovou hladinou vitaminu D a kostní minerální denzitou

Studie u zdravých mužů a žen ukázala, že hypovitaminóza D je faktorem spoluurčujícím maximum kostní hmoty (PBM) dosažené během života i rizikovým faktorem pro vznik osteoporózy u mužů i žen po 50. roce věku.

Podávání vitaminu D při léčbě osteoporózy spolu s kalciem a léky ovlivňujícími metabolismus kostí je zavedenou praxí. Není ale zcela prozkoumán účinek vitaminu D na kostní minerální denzitu (BMD) v průběhu života.

V Saúdské Arábii proběhla v roce 2008 průřezová studie, která hodnotila vztah mezi sérovou hladinou 25-hydroxycholekalciferolu (kalcidiolu) a BMD u 400 zdravých mužů a žen z věkové skupiny s PBM a z věkové skupiny od 50 let. Byla stanovena hladina kalcidiolu a pomocí duální rentgenové absorpciometrie byla určena BMD v proximálním femuru a bederní páteři. Pacienti byli rozděleni podle věku, pohlaví a hladiny kalcidiolu.

Spustit