Diagnostika a léčba osteoporózy u osob vyššího věku v Austrálii
V časopise Australian Family Physician vyšel v březnu 2012 velmi praktický článek o epidemiologii, diagnostice a léčbě osteoporózy u starších pacientů. Obsah článku může být přínosem i pro české praktické lékaře, kteří se s rizikovými pacienty ve své praxi běžně setkávají.
Ve studii Geelong Osteoporosis study u osob nad 80 let byla osteoporóza (T-skóre –2,5 a nižší) zjištěna u 51 % žen a 19 % mužů. Populační studie provedená v Sydney uvádí, že kritéria pro farmakologickou léčbu osteoporózy splňuje 25 % mužů nad 70 let, z nichž 90 % neví, že má osteoporózu. Doživotní riziko vzniku osteoporotické zlomeniny u osob nad 60 let je asi 56 % u žen a 29 % u mužů. Výskyt nízkoenergetické zlomeniny zvyšuje podle Dubbo Osteoporosis Epidemiology Study riziko další zlomeniny v následujících 10 letech a je spojen se zvýšenou mortalitou. Farmakoterapii u osteoporózy užívá v Austrálii méně než 30 % žen se zlomeninou po menopauze a pouze 10 % mužů s osteoporózou.
Snížit výskyt osteoporotických zlomenin u starších pacientů je možné aktivním vyhledáváním rizikových faktorů a adekvátní léčbou.
Vyšetření kostní minerální denzity – BMD (hrazené v Austrálii pojišťovnou) – se doporučuje u pacientů se zvýšeným rizikem osteoporózy:
- u pacientů s preexistující nízkoenergetickou zlomeninou,
- u žen nad 70 let věku,
- u žen nad 45 let s hypogonadismem trvajícím déle než 6 měsíců,
- u pacientů, kteří dlouhodobě užívají kortikosteroidy (> 40 měsíců),
- u pacientů s rizikem sekundární osteoporózy (revmatoidní artritida, hyperparatyreóza, chronické onemocnění ledvin nebo jater, hypogonadismus u mužů, malabsorpce, zvýšená sekrece kortikosteroidů nebo tyroxinu). U těchto pacientů je vhodné vyšetření duální rentgenovou absorpciometrií (DXA) opakovat každé 2 roky a přehodnotit potřebu antiosteoporotické léčby.
Farmakoterapie se doporučuje u pacientů:
- po nízkoenergetické zlomenině,
- starších 72 let s T-skóre –3,0 a nižším,
- kteří užívají kortikosteroidy déle než 3 měsíce v dávce odpovídající nejméně 7,5 mg prednisolonu denně a mají T-skóre –1,5 a nižší.
Jako terapie první volby jsou u prokázané postmenopauzální osteoporózy doporučeny bisfosfonáty (alendronát, etidronát, ibandronát, kyselina zolendronová, risedronát). Další přípravky zahrnují denosumab, raloxifen, stroncium ranelát a teriparatid. Volba přípravku závisí na pohlaví pacienta, přítomnosti menopauzy, zdravotní anamnéze včetně zlomenin a na preferencích pacienta. Součástí farmakoterapie osteoporózy by u každého pacienta mělo být podávání kalcia a vitaminu D, pokud je jejich příjem nedostatečný. Australské standardy doporučují podávat ženám nad 50 let a mužům nad 70 let kalcium v denní dávce 1 200 mg společně s vitaminem D v minimální dávce 800 m. j. denně. Při farmakoterapii je bohužel třeba počítat s vysokým podílem pacientů, kteří léčbu přestanou dodržovat. Po 6 měsících vysadí antiosteoporotický lék přibližně polovina žen a po 1 roce až dvě třetiny z nich. Hlavním důvodem jsou gastrointestinální nežádoucí účinky. Mírně vyšší compliance je dosahováno u forem bisfofonátů s nižší frekvencí dávkování.
Při léčbě pacientů s osteoporózou je třeba ovlivnit i další faktory, které zvyšují pravděpodobnost pádů jako příčiny zlomenin. Jedná se o rovnováhu a svalovou sílu, bezpečnou obuv, korekci poruch zraku a kontrolu užívání léků, které mohou riziko pádů zvyšovat. Mezi tyto léky patří antidepresiva, antipsychotika, antihypertenziva, antiparkinsonika, diuretika, hypnotika, sedativa a antikonvulziva.
Účinnost léčby je vhodné sledovat v intervalu 2 let podle BMD, při změně antiosteoporotického přípravku a při dlouhodobé léčbě kortikosteroidy každých 12 měsíců.
(zza)
Zdroj: Bell J. S., Blacker N., Edwards S., et al. Osteoporosis – pharmacological prevention and management in older people. Aust Fam Physician. 2012 Mar; 41 (3): 110–8.