Přeskočit navigaci Úvodní stránka O projektu Redakční rada Kontakt Informace pro média Napsali o nás RSS
 
Přeskočit navigaci
 

Clinical Updates

Vliv obezity na kostní metabolismus

Vliv obezity na kostní metabolismus Obezita definovaná vysokým BMI ≥ 30 kg/m2 je stav, kdy dochází k excesivnímu ukládání tělesného tuku, který negativně ovlivňuje zdraví člověka. Podíl obezity v populaci se od roku 1980 zdvojnásobil a v roce 2007 trpělo v USA obezitou celých 33 % mužů a 35 % žen. Obezita je asociována s řadou chronických onemocnění, jako je hypertenze, dyslipidemie, diabetes mellitus II. typu, koronární srdeční postižení a určité typy rakoviny. Je známo, že také ekonomické dopady obezity jsou obrovské, odhadují se jen ve Spojených státech na 100 miliard dolarů ročně.

Kostní hmota a síla během dospělosti klesají, zejména pak u žen po menopauze. Tyto změny mohou vyústit až v osteoporózu, onemocnění charakterizované nízkou kostní denzitou a změnami v mikroarchitektonice kosti vedoucími k vyššímu riziku vzniku fraktur. Odhaduje se, že osteoporózou trpí kolem 10 milionů Američanů starších 50 let a 34 milionů je v riziku rozvoje tohoto onemocnění.

Obezita je obecně vnímána jako prospěšná kostnímu zdraví, neboť dobře známým faktem je pozitivní účinek mechanického zatížení při vyšší tělesné hmotnosti na kostní formaci, samozřejmě s ohledem na to, že obezita je zároveň rizikovým faktorem mnoha dalších chronických onemocnění. Ale ačkoliv tělesná hmota má na kostní formaci svým způsobem pozitivní vliv, to, zda je tento vliv prospěšný i pro kost jako takovou, zůstává kontroverzní. Patofyziologický mechanismus vysvětlující spojitost mezi obezitou a kostí je poměrně komplexní a je předmětem aktuálního a intenzivního výzkumu. Nedávné údaje z epidemiologických studií a studií na zvířatech však silně podporují tezi, že akumulace tuku je pro kostní hmotu škodlivá.

K dnešnímu dni existuje řada teorií o tom, že obezita ovlivňuje kostní metabolismus hned několika mechanismy. První z nich mluví o tom, že adipocyty i osteoblasty vznikají ze společné mezenchymální kmenové buňky, přičemž obezita zvyšuje diferenciaci adipocytů a akumulaci tuku a současně snižuje diferenciaci osteoblastů a kostní formaci. Jinými slovy inhibicí adipogeneze je stimulována diferenciace osteoblastů a obráceně, tedy inhibicí osteoblastogeneze se zvyšuje adipogeneze.

V druhé teorii je popisována souvislost obezity s chronickým zánětem. Zvýšení cirkulujících a tkáňových prozánětlivých cytokinů při obezitě může podpořit aktivitu osteoklastů a kostní resorpci vlivem modifikace dráhy receptor aktivátor pro nukleární faktor kappa B (RANK)/ligand RANKL/osteoprotegerin. Navíc nadměrná sekrece leptinu a/nebo snížená produkce adiponektinu adipocyty při obezitě může buď přímo ovlivnit kostní formaci nebo nepřímo ovlivnit kostní resorpci. V neposlední řadě může být při obezitě ovlivněna absorpce kalcia ve střevě a tudíž snížená dostupnost kalcia pro kostní formaci.

V literatuře se setkáme také s popsanou souvislostí poklesu osteoblastogeneze vlivem stárnutí se současným zvýšením adipogeneze nebo souvislostí obezity doprovázenou rychlou kostní ztrátou při chronickém užívání kortikoidů. Každopádně objasnění spojitosti mezi lipidovým a kostním metabolismem na molekulární úrovni může pomoci k vývoji léčiv k prevenci či terapii obojího – osteoporózy i obezity.

(pes)

Zdroj: Cao JJ. Effects of Obesity on Bone Metabolism. J Orthop Surg Res 2011(Jun 15);6(1):30. doi:10.1186/1749-799X-6-30


SPUSTIT TEST


archiv

Osteoporosis Clinical Updates

 

Diagnostika a léčba osteoporózy u osob vyššího věku v Austrálii Diagnostika a léčba osteoporózy u osob vyššího věku v Austrálii

V časopise Australian Family Physician vyšel v březnu 2012 velmi praktický článek o epidemiologii, diagnostice a léčbě osteoporózy u starších pacientů. Obsah článku může být přínosem i pro české praktické lékaře, kteří se s rizikovými pacienty ve své praxi běžně setkávají.

Ve studii Geelong Osteoporosis study u osob nad 80 let byla osteoporóza (T-skóre –2,5 a nižší) zjištěna u 51 % žen a 19 % mužů. Populační studie provedená v Sydney uvádí, že kritéria pro farmakologickou léčbu osteoporózy splňuje 25 % mužů nad 70 let, z nichž 90 % neví, že má osteoporózu. Doživotní riziko vzniku osteoporotické zlomeniny u osob nad 60 let je asi 56 % u žen a 29 % u mužů. Výskyt nízkoenergetické zlomeniny zvyšuje podle Dubbo Osteoporosis Epidemiology Study riziko další zlomeniny v následujících 10 letech a je spojen se zvýšenou mortalitou. Farmakoterapii u osteoporózy užívá v Austrálii méně než 30 % žen se zlomeninou po menopauze a pouze 10 % mužů s osteoporózou.

Spustit
 
 
 
Doporučujeme:  Nemoci srdce