Clinical Updates
Podobné znaky postmenopauzální osteoporózy a sarkopenie
Ženy po menopauze mají zvýšené riziko osteoporózy a sarkopenie. Obě tyto diagnózy jsou spojeny s významnou morbiditou a sociálními dopady. Jejich koincidence je problematická, protože zvýšené riziko pádů při sarkopenii zvyšuje pravděpodobnost vzniku osteoporotických zlomenin. Jejich častý společný výskyt a podobnosti v patofyziologii a rizikových faktorech dávají možnost současné prevence obou stavů a zejména jejich následků.
Při rozvoji sarkopenie a osteoporózy po menopauze hrají důležitou úlohu pohlavní hormony, které významným způsobem regulují svalovou sílu i množství kostní hmoty. Po 50. roce dochází k úbytku svalové hmoty přibližně o 1–2 % za rok. Odhaduje se, že menopauza přispívá k tomuto úbytku dalšími 10–15 %. Menopauza je také spojena s akcelerací úbytku kostní hmoty, který dosahuje více než 2 %/rok v oblasti páteře a 1 %/rok ve femuru. Těmto změnám lze do určité míry předcházet podáváním hormonální substituční terapie. Svoji roli hraje i přibývající věk, který zvyšuje vliv snížené produkce estrogenů na úbytek svalové i kostní hmoty.
V postmenopauzální věkové skupině způsobuje úbytek svalové i kostní hmoty také snižování tělesné hmotnosti. Tento úbytek může kompenzovat hormonální substituční terapie. Zachování svalové síly a úbytku tělesné hmotnosti spíše na úkor tukové tkáně lze dosáhnout při kombinaci vhodné diety s fyzickou zátěží. Vyšší tělesná hmotnost je významným nezávislým faktorem určujícím nižší incidenci postmenopauzálních zlomenin, zejména krčku femuru. Důvodem může být produkce estrogenů v tukové tkáni, vyšší příjem vápníku a dalších živin u osob s celkově vyšším příjmem potravy nebo větší množství měkké tkáně obalující kosti při pádu. Obezita ovšem zvyšuje riziko zlomenin v akrální lokalizaci (předloktí).
S úbytkem svalové hmoty souvisí i fyzická inaktivita. Aerobní fyzická zátěž významně zvyšuje syntézu proteinů ve svalech, snižuje množství tuku a zlepšuje funkční vlastnosti kosterního svalstva. Posilování zvyšuje množství svalové hmoty a svalovou sílu. Úbytek svalové hmoty a snížení svalové práce se zvyšujícím se věkem jsou hlavní příčinou úbytku kostní hmoty. S vyšší BMD pozitivně korelují svalová síla, aerobní i posilovací trénink i celková úroveň fyzické aktivity. Svalová síla a síla kostí spolu tedy přímo souvisí.
Je známo, že pro zachování kostní hmoty je důležitý přísun vápníku spolu s vitaminem D. Je prokázáno, že sérová hladina 25-hydoxycholekalciferolu je významným prediktorem. BMD a úprava hypovitaminózy D vede k jejímu zvýšení. U žen s adekvátní hladinou vitaminu D je přínosem suplementace vápníku. Receptory pro vitamin D se nacházejí také v kosterních svalech. Hladina vitaminu D pozitivně koreluje se svalovou sílou, funkcí i fyzickou výkonností a negativně s rizikem pádů. U žen po menopauze bylo prokázáno zvýšení svalové síly při podávání 800 m. j. vitaminu D a 1 000 mg kalcia.
Výskyt osteoporózy i sarkopenie úzce souvisí se stárnutím a úbytkem estrogenů. Populace žen po menopauze je tedy významnou cílovou skupinou prevence obou těchto stavů. Pro snížení rizika zlomenin spojeného zejména s jejich koincidencí lze využít společný preventivní postup zahrnující dlouhodobou pravidelnou fyzickou aktivitu a podávání vitaminu D a kalcia.
(zza)
Zdroj: Sirola J., Kroger H. Similarities in Acquired Factors Related to Postmenopausal Osteoporosis and Sarcopenia. J Osteoporos 2011; 536735; doi: 10.4061/2011/536735