Přeskočit navigaci Úvodní stránka O projektu Redakční rada Kontakt Informace pro média Napsali o nás RSS
 
Přeskočit navigaci
 

Clinical Updates

Perorální bisfosfonáty hrají roli v prevenci karcinomu prsu

Perorální bisfosfonáty hrají roli v prevenci karcinomu prsu Perorální bisfosfonáty jsou léky používané v terapii postmenopauzální osteoporózy a podle všeho hrají podstatnou roli v ochraně proti invazivnímu karcinomu prsu. Toto překvapivé tvrzení nemalého významu bylo obsahem hned dvou sdělení prezentovaných na 32. sympoziu o rakovině prsu v San Antoniu.

První sdělení vycházelo z rozsáhlé analýzy dat několika studií zahrnutých pod Women’s Health Initiative (WHI), ve kterých bylo dohromady studováno více než 150 000 zdravých postmenopauzálních žen. V této analýze se ukázalo, že pacientky užívající bisfosfonáty k ochraně kostního zdraví měly o 32 % nižší záchyt invazivního karcinomu prsu. Druhá, menší studie z Izraele zahrnovala 4 575 postmenopauzálních žen a zastižen byl 34% pokles relativního rizika vzniku karcinomu prsu.

Již předcházející data ukázala, že bisfosfonáty mají protinádorové účinky, přičemž vycházela ze studií u těch žen, u nichž již k rozvoji rakoviny prsu došlo. U nich byl pak zachycen pokles rekurence karcinomu prsu.

Studie WHI

V této velké studii byly analyzovány údaje týkající se hormonů, stravovacích návyků, suplementace vitamínu D a kalcia u celkem 151 592 postmenopauzálních žen, z nichž 2 216 už v době zahájení studie bisfosfonáty užívalo (90 % alendronát, 10 % etidronát). Naprostá většina žen užívala alendronát jednou denně.

Ženy, kterým jsou bisfosfonáty předepisovány, by měly mít nižší BMD a měly by být v nízkém riziku pro karcinom prsu, a to vzhledem ke kumulativnímu účinku estrogenu. Lékaři pak prováděli srovnání mezi dvěma skupinami žen. To ukázalo statisticky signifikantně nižší podíl incidence invazivního karcinomu prsu u žen užívajících bisfosfonáty (3,29/1 000 pacientoroků) ve srovnání s ženami, které bisfosfonáty neužívaly (4,38/1 000 pacientoroků). To představuje snížení o 32 %.

U většiny karcinomů prsu byl pozitivní estrogenní receptor a rozdíl 30 % mezi dvěma skupinami byl statisticky signifikantní. Bylo zastiženo také několik případů s negativním estrogenním receptorem, ale tento rozdíl 33 % vzhledem k malému počtu případů statisticky signifikantní nebyl.

Na druhou stranu byl ale zastižen nárůst duktálního karcinomu in situ u žen užívajících bisfosfonáty (1,53/1 000 pacientoroků) v porovnání se ženami, které tyto léky neužívaly (0,92/1 000 pacientoroků).

Podobné závěry přinesla i druhá studie

V tomto případě se jednalo o studii případů a kontrol, která srovnávala celkem 2 368 případů nově diagnostikované rakoviny prsu s kontrolní skupinou přizpůsobenou podle věku, etnika a místa bydliště. Všechny ženy podstoupily vstupní interview o 400 otázkách zjištujících údaje o jejich léčbě a rodinné anamnéze.

U žen, které udávaly užívání bisfosfonátů, byl prokazatelně nižší podíl incidence karcinomu prsu (2,5 %) než u žen, které užívání bisfosfonátů negovaly (3,7 %). Toto 34% snížení bylo statisticky signifikantní. Po přizpůsobení rizikovým faktorům, věku, stravovacím návykům, sportovním aktivitám, BMI, etnické skupině, počtu gravidit, době trvání kojení, suplementaci kalcia, užívání hormonální substituční terapie a věku prvního těhotenství toto číslo kleslo na 29 %, ale tento výsledek zůstal statisticky signifikantní.

Dalším podstatným faktem je zjištění, že karcinom prsu odhalený u žen užívajících bisfosfonáty byl mnohem častěji estrogendependentní a byl většinou lépe diferencovaný. Proto měl tento typ tumoru lepší prognózu. V incidenci duktálního karcinomu in situ nebyl zjištěn žádný rozdíl.

(pes)

Zdroj: 32nd Annual San Antonio Breast Cancer Symposium (SABCS): Abstracts 21 and 27. Presented December 10, 2009.


SPUSTIT TEST


archiv

Osteoporosis Clinical Updates

 

Vztah mezi sérovou hladinou vitaminu D a kostní minerální denzitou Vztah mezi sérovou hladinou vitaminu D a kostní minerální denzitou

Studie u zdravých mužů a žen ukázala, že hypovitaminóza D je faktorem spoluurčujícím maximum kostní hmoty (PBM) dosažené během života i rizikovým faktorem pro vznik osteoporózy u mužů i žen po 50. roce věku.

Podávání vitaminu D při léčbě osteoporózy spolu s kalciem a léky ovlivňujícími metabolismus kostí je zavedenou praxí. Není ale zcela prozkoumán účinek vitaminu D na kostní minerální denzitu (BMD) v průběhu života.

V Saúdské Arábii proběhla v roce 2008 průřezová studie, která hodnotila vztah mezi sérovou hladinou 25-hydroxycholekalciferolu (kalcidiolu) a BMD u 400 zdravých mužů a žen z věkové skupiny s PBM a z věkové skupiny od 50 let. Byla stanovena hladina kalcidiolu a pomocí duální rentgenové absorpciometrie byla určena BMD v proximálním femuru a bederní páteři. Pacienti byli rozděleni podle věku, pohlaví a hladiny kalcidiolu.

Spustit