Přeskočit navigaci Úvodní stránka O projektu Redakční rada Kontakt Informace pro média Napsali o nás RSS
 
Přeskočit navigaci
 

Clinical Updates

Léky proti osteoporóze mohou pomoci i v boji proti dalším nemocem

Léky proti osteoporóze mohou pomoci i v boji proti dalším nemocem Nové preparáty z oblíbené skupiny léků proti osteoporóze mohou u postmenopauzálních žen pomoci snížit riziko zlomenin kostí, ale také například riziko vzniku rakoviny prsu, srdečních chorob a iktu.

Lasofoxifen je součástí skupiny tzv. nesteroidních selektivních modulátorů estrogenových receptorů (SERMs). Již dříve bylo prokázáno, že snižuje kostní ztrátu a oslabení spojené s osteoporózou, stejně jako ostatní SERMs včetně raloxifenu a tamoxifenu. Nicméně až dosud nebyl znám jeho účinek na ostatní zdravotní obtíže, které se typicky u žen v menopauze vyskytují.

Nová studie PEARL (= Postmenopausal Evaluation and Risk-Reduction with Lasofoxifene) ukazuje, že postmenopauzální ženy s osteoporózou, které užívají dávku 0,5 mg lasofoxifenu denně, mají o 42 % nižší riziko vzniku vertebrálních (spinálních) fraktur a o 24 % nižší riziko nonvertebrálních fraktur než ženy, které užívaly pouze placebo.

Ženy užívající lasofoxifen měly rovněž o 81 % nižší riziko vzniku estrogendependentního karcinomu prsu, o 32 % nižší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob typu infarktu myokardu a o 36 % nižší riziko vzniku mrtvice.

Jedná se o první SERM, který redukuje riziko vzniku všech výše uvedených onemocnění současně. A nejen že snižuje riziko vertebrálních fraktur, což nebylo překvapením, ale také snižuje riziko vzniku fraktur nonvertebrálních. Tedy fraktur horních i dolních končetin, žeber či kyčlí, což jsou nejčastější zranění u pacientů právě s osteoporózou a jsou ve svém důsledku hlavní příčinou invalidity.

Ačkoliv lasofoxifen je v Evropě dostupný, FDA aktuálně odmítla žádost o schválení v USA a někteří experti se ptají, zda benefity tohoto preparátu předčí benefity ostatních SERMs, které již na trhu uvedené jsou.

Zmíněná studie, publikovaná v New England Journal of Medicine, zahrnovala celkem 8 556 postmenopauzálních žen s osteoporózou, které užívaly dávku buď 0,25 mg či 0,5 mg lasofoxifenu, nebo placebo, a to více než pět let.

Výsledky prokázaly, že dávka 0,5 mg lasofoxifenu byla mnohem účinnější ve vztahu ke snižování rizika vzniku fraktur a k posílení kostní denzity ve srovnání s placebem. Vědci zjistili, že pacientky užívající vyšší dávky měly o 42 % nižší riziko vzniku vertebrálních fraktur ve srovnání se skupinou užívající placebo. Ve skupině užívající nižší dávky bylo toto riziko nižší o 31 %. U vyšší dávky bylo prokázáno o 24 % nižší riziko vzniku nonvertebrálních fraktur, ale změna ve skupině užívající nižší dávky po pěti letech nebyla statisticky signifikantní.

Ženy užívající vyšší dávky lasofoxifenu také měly o 81 % menší riziko rozvoje ER pozitivního karcinomu prsu a o 16 % nižší hladiny LDL cholesterolu. Riziko srdečních komplikací a mrtvice bylo nižší o 32 a 36 %.

Na druhou stranu nejsou výsledky pouze pozitivní. Stejně jako u ostatních SERMs i u lasofoxifenu je až 3× vyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy. Lasofoxifen rovněž nesnižuje riziko nových symptomatických vertebrálních fraktur po třech letech léčby. Snižuje pouze riziko vertebrálních fraktur prokázaných rentgenologicky po pěti letech. Kromě toho lasofoxifen nebyl testován u žen s vysokým rizikem srdečního onemocnění, a bezpečnost u této skupiny tedy není známá.

(pes)

Zdroj: Cummings, S. Becker, C. The New England Journal of Medicine, Feb. 25, 2010; vol 362: pp 686–696, 752–754


SPUSTIT TEST


archiv

Osteoporosis Clinical Updates

 

Vztah mezi sérovou hladinou vitaminu D a kostní minerální denzitou Vztah mezi sérovou hladinou vitaminu D a kostní minerální denzitou

Studie u zdravých mužů a žen ukázala, že hypovitaminóza D je faktorem spoluurčujícím maximum kostní hmoty (PBM) dosažené během života i rizikovým faktorem pro vznik osteoporózy u mužů i žen po 50. roce věku.

Podávání vitaminu D při léčbě osteoporózy spolu s kalciem a léky ovlivňujícími metabolismus kostí je zavedenou praxí. Není ale zcela prozkoumán účinek vitaminu D na kostní minerální denzitu (BMD) v průběhu života.

V Saúdské Arábii proběhla v roce 2008 průřezová studie, která hodnotila vztah mezi sérovou hladinou 25-hydroxycholekalciferolu (kalcidiolu) a BMD u 400 zdravých mužů a žen z věkové skupiny s PBM a z věkové skupiny od 50 let. Byla stanovena hladina kalcidiolu a pomocí duální rentgenové absorpciometrie byla určena BMD v proximálním femuru a bederní páteři. Pacienti byli rozděleni podle věku, pohlaví a hladiny kalcidiolu.

Spustit